Snad každému z nás je jasné, k čemu reklama slouží. Proč si dává někdo tolik práce s jejím vymýšlením, vytvářením a publikováním a proč je za ni někdo ochoten platit leckdy i hříšné peníze.
Ve stručnosti by se dalo říci, že má taková reklama následující účely:
1) Přesvědčit někoho, aby si koupil to či ono
2) Nalákat někoho k účasti na té a té akci
3) Vychválit před někým kladné stránky toho či onoho výrobku nebo služby
4) Zdařilou prezentací zamaskovat nedostatky toho či onoho, jež brání úspěšnosti
5) Dát vědět o tom, že něco, to propagované, existuje
Dalšími vlastnostmi, jež taková reklama nejednou má, jsou pak ty, jež se nejednou nelíbí, jenže k ní přesto neodmyslitelně patří:
1) Je nejednou vlezlá a objevuje se i tam, kde ji člověk nechce
2) Je nejednou potrhlá, hlasitá, vtíravá, tedy taková, jež člověku leze vysloveně na nervy, a to i tehdy, když ho od ničeho nevytrhuje
3) Dokáže nejednou přehánět a slibovat i to, co zjevně není možné
4) Dokáže i lhát, tedy spíše být na hraně lži, protože pochopitelně nechce nést důsledky šíření nepravd
5) Dokáže i vcelku zdařile klamat
Reklama prostě dělá to, co dělá. Informuje, ovšem činí tak – a to stále častěji – takovým způsobem, aby se publikum nejen dozvědělo něco nového, ale hlavně aby se mu to vrylo do paměti a zůstalo to v ní.
To vše je . Je tím, co má člověka přesvědčit, nejednou jakýmikoliv povolenými nebo aspoň nezakázanými prostředky. Aby si něco koupil, aby někam šel a něco udělal. Nebo neudělal. A to přesně to, co chce zadavatel takové reklamy. Který z ní chce mít co největší zisk, a to nejen proto, že ho vyjde nejednou i na nemalé peníze. Jež se následně zaúčtují do ceny toho, co je těm, kdo se nechají lapit do sítě, prodáno.
Jistě, existují i reklamy líbivé, ne-li přímo krásné, ale bohužel si dovolím pesimisticky konstatovat, že ty opačné převažují. Snad proto, že něco solidního časem zapomeneme, kdežto to křiklavé, stupidní, ne-li přímo odporné v nás zůstane.
Ať tak či onak, měli bychom brát reklamy vždy s rezervou. A nepodléhat jim stůj co stůj. Protože ne vše vychvalované je skutečně chvály hodné, ne vše údajně výhodné je výhodnější než to od konkurence, co taková reklama vytlačí ze scény.
Reklamy bychom neměli brát jako dogma, měli bychom nad nimi přemýšlet. Abychom třeba díky „probíhání života před očima“, „objevování“ nebo „orosené odměně“ neskončili jako alkoholici. Kteří si sami svým počínáním dělají nepěknou reklamu.
