Nejlepší samozřejmě je, když člověk dělá to, co ho baví a zároveň se nemusí strachovat o to, zda bude mít dostatek peněz na zaplacení nájmu. Smutným faktem ale je, že něco takového se povede jen málokomu.
Tento vnitřní konflikt je asi nejvíc zřejmý během výběru školy. Jak té vysoké, tak střední. Z jedné strany mladé lidi zahrnují svými požadavky a přáními rodiče, z další se na ně sypou pesimistické články o nezaměstnanosti absolventů. A pod náporem toho všeho mnoho mladých lidí stojí na scestí mezi tím, co by dělali rádi a co by dělat měli.
K čemu všemu vedou špatná rozhodnutí
Výsledkem jsou obrovské kvanta lidí trpících v zaměstnání, které vlastně nenávidí, roste počet lidí, kteří musejí navštěvovat psychologa a ládovat se léky na depresi. A to asi nejhorší – nespočet lidí se zmařeným a nerozvinutým talentem.
Pravděpodobně neexistuje univerzální a jednoduchá odpověď, která by tenhle problém vyřešila jednou pro vždy. Je naprosto logické, že pokud se nacházíme v tíživé finanční situaci, nemáme vlastně ani čas řešit to, jestli nás práce baví. Otázkou ovšem zůstává, je to tak správně?
A co teda s tím?
Ať už se nacházíme v jakékoliv životní situaci, jsme před výběrem školy nebo trávíme čas v zaměstnání, které nás nenaplňuje, není čas začít přemýšlet o tom co od života skutečně chceme? Život máme jenom jeden, je v našich rukách a dokud dýcháme, pořád máme čas na změnu.
Toho času máme všichni stejně a jak ho využijeme je už jenom na nás. Můžeme strávit náš volný čas před televizí sledováním seriálů a nadáváním na naši životní situaci, anebo se pustit do něčeho co nás posune blíž k našim cílům.
Povzbuzení na závěr
Abychom dosáhli úspěchu, vždycky musíme něco obětovat. Vystoupit z naší komfortní zóny a podstoupit určité riziko. A to se určitě týká i situací, kdy si musíme zvolit na jakou školu se vydáme, nebo jestli pro nás není lepší změnit zaměstnání.
Život je určený k žití, a nejen k přežívání. Kvůli toho se určitě vyplatí nějaké to riziko podstoupit a třeba nakonec budeme velmi příjemně překvapeni.
